Hellmuth Wachtel: Chov psů v roce 2000

Z Bernský salašnický pes - bspes.cz

Kniha Chov psů v roce 2000 jejímž autorem je Hellmuth Wachtel se zabývá populační genetikou, chovatelsky zásadně důležitým vědeckým oborem o níž nebylo v kynologické literatuře dosud téměř nic napsáno.

Obsah

Informace o knize

Hellmuth Wachtel: Chov psů v roce 2000

Autor: Hellmuth Wachtel

Název knihy: Chov psů v roce 2000

Překlad: PhDr. Jana Dušková

Vydalo nakladatelství DONA, České Budějovice, 1998

Další informace

Fotografie: ing. Vladimír Doležal

Odborná revize překladu: ing. Jaromír Dostál

V roce 1998 vydalo jako svou 139. publikaci nakladatelství DONA, ing. Vladimír Doležal, Alena Doležalová, Komenského 37, 370

e-mail: dona@dona.cz

internet: http://www.dona.cz

Doporučená cena 95,- Kč včetně DPH

Ukázky z knihy

Úvod

strana 7

Tato kniha o chovu psů se v mnoha ohledech vymyká z řady, ba dokonce z běžného rámce publikací z této oblasti. Nenajdete v ní žádné rady ohledně péče feny o štěňata nebo výchovy štěňat, ani vysvětlení, jak se dědí různé barvy nebo druhy srsti. Mnohem spíše se zde budeme zabývat chovatelsky zásadně důležitým vědeckým oborem, populační genetikou, která v posledních desetiletích učinila značné pokroky, ale o níž nebylo v kynologické literatuře dosud téměř nic napsáno (chvályhodnou výjimkou je Schleger a Stur, nebo Genetika v kynologické praxi - Dostál - DONA/1994/ v ČR). Její poznatky jsou však nezbytně nutné, pokud má být plemeno a jeho chovná základna natrvalo chráněna před zdravotním poškozením a genetickým úpadkem. Je to obor, který se v podobě, v níž je prezentován v učebnicích genetiky, zdá pro čtenáře bez vědeckého vzdělání téměř nebo zcela nepochopitelný. Tato kniha je pokusem o srozumitelné objasnění podstaty tohoto "nevlastního dítěte kynologie", tak nesmírně důležitého pro budoucnost všech psích plemen, a o jeho aplikaci na problémy moderního čistokrevného psa.

...

Pouze geneticky variabilní čistokrevný pes, při jehož chovu je brána v úvahu dostatečná genetická pestrost a selekce s ohledem na zdraví a povahu, a který se díky tomu dokáže přizpůsobit civilizovanému lidskému prostředí, může čelit nebezpečí negativního postoje společnosti k chovu psů vůbec a chovu čistokrevných psů především se všemi jeho důsledky! To vyžaduje v mnoha směrech změnu myšlení u všech, kteří mají s kynologií a chovem psů něco společného.

...

Proto musí být chov psů dnes něčím víc než pouhou snahou po exteriérových znacích odpovídajících co nejdokonaleji standardu, a také víc než pouhým užitkovým chovem. Selekce na exteriér, povahu, výkon a příslušná genetická výbava ("genetická pestrost") musí tvořit jednotu.

Historický význam příbuzenské plemenitby strana 39,41

...

Přesto není ani individuální úzká příbuzenská plemenitba, což je na první pohled udivující, zdaleka tak nebezpečná jako nadměrné používání jednotlivých samců, protože se týká jen malého počtu zvířat.

...

Dnes je průměr HD u většiny plemen kolem 30%...

...

Že příbuzenská plemenitba může natrvalo poškodit plemeno jako celek, to tehdy nebylo známo a i v dnešních knihách o chovu psů je to ještě znevažováno anebo zcela zamlčováno.

...

Zvířata v zoo jsou na tom líp!

strana 54-55

Ředitelé zoologických zahrad se už dávno domluvili po celém světě na přísných opatřeních, která napomáhají zajištění genetické variability jejich svěřenců. Zachování malých populací divokých zvířat (mezi něž již můžeme počítat populace menší než 10000 zvířat) se dnes stalo obsáhlým odvětvím genetického bádání. V kynologii je však provozována bezstarostná pštrosí politika.

Kdy se i u psa domácího rozhodneme k použití elementárních základních pravidel moderní genetiky, abychom z něj vytěžili ten potenciál zdraví, životnosti, radosti i výkonnosti, který je mu od přírody v tak vysoké míře vlastní, k jeho i našemu užitku?

Pokud se chceme vážně postavit proti trendu, kdy se rok co rok objevuje nová dědičná choroba nebo dosud bezvýznamná choroba začně představovat vážný problém, musíme podniknout rozhodující opatření, a sice:

  1. . Podle genetické situace populace plemene omezit maximální počet vrhů po jednom samci, tedy maximalizovat počet používaných psů.
  2. . Pářit pouze taková zvířata, která vykazují minimum společných předků v rodokmenu (v ideálním případě žádné!) a nemají ani žádné jiné negativní rysy. V každém plemeni existují i beztak nutně společní předkové v prvních generacích. Teprve při několika přibližně rovnocenných možnostech s ohledem na pokrevní nepříbuznost potom zvolíme partnera lépe odpovídajícího standardu.
  3. . Znovu křížit různé varianty barev a srsti v jednom plemeni a neizolovat navzájem geneticky chovné stavy konkurujících klubů jednoho plemene.
  4. . Psy nebo jejich semeno importovat z oblastí, jejichž chov je už delší dobu izolován, a tak se geneticky odcizil - což však nemusí být jednoduché, protože například u mnoha plemen se často používali psi dovážení z Anglie. Ale pozor na zavlečení nových defektů!
  5. . Pokud se plemeno stalo vzácné a jeho dědičné zdraví je ohroženo, měli bychom v budoucnu méně váhat s křížením blízko příbuzného plemene.
  6. . Pokud možno neopakovat rodičovské kombinace.
  7. . Nepářit navzájem jen nejlepší jedince (elitní chov).
  8. . V určitých případech znovu otevřít plemenné knihy, tj. např. registrovat za určitých kritérií i zvířata bez rodokmenu, která však exteriérem a povahou odpovídají standardu.
  9. . Samozřejmě - kde je to ještě možné - provádět ostrý výběr na vitalitu. Pouze dostatečná genetická variabilita a současná selekce na zdraví a životnost může potlačit v populaci defektní geny.
  10. . Uvádět v rodokmenech a dokumentech koeficient příbuzenské plemenitby. Je ukazatelem biologické hodnoty zvířete. Při výstavách by měl u jinak rovnocenných psů zvítězit pes s nižším koeficientem příbuzenské plemenitby.

...

Švédsko: u každého plemene jsou psi příbuzní jako nevlastní sourozenci

strana 77

Jako příklad úrovně příbuzenské plemenitby dosahované v populacích plemen psů uveďme koeficient příbuzenské plemenitby bernského salašnického psa, který obnáší podle známého švýcarského kynologa a chovatele dr. Hanse Räbera 12,7%, což znamená, že švýcarští psi tohoto plemene jsou si navzájem tak blízko příbuzní jako nevlastní sourozenci. Podobně je tomu v průměru u všech plemen psů ve Švédsku (14%) a zřejmě to není jiné ani jinde ve světě. U appenzellského a entlebušského salašnického psa je hodnota dokonce tak vysoká jako u vlastních sourozenců, tzn. přes 25%. Tím je nepříbuzenský chov, tedy "osvěžení krve" u takových plemen možné již jen omezeně. Můžeme to vyjádřit takto: moderní plemeno psů dnes již geneticky odpovídá velké rodině s blízce příbuznými členy.

...

Z 5 000 štěňat udělej čtyři aneb Etika používání krycích psů

strana 102

Populačně genetické pravidlo říká, že geneticky efektivní velikost populace potomstva nemůže být nikdy vyšší než přibližně čtyřnásobek počtu využívaných psů!

To znamená, že pes s teoreticky neomezeným počtem fen vytvoří efektivní populaci pouhých čtyř. To dále znamená, že např. při použití pěti psů a dvaceti fen máme z genetického hlediska populaci 16 zvířat. Zvýšíme-li počet fen k těmto pěti psům na 50, stoupne geneticky efektivní populace pouze asi na 18, deset psů na dvacet fen však vytvoří efektivní populaci téměř 27 zvířat! Pokud u plemene při 50 chovných fenách přijde ke krytí 40 psů (samozřejmě stejnoměrně využívaných!), potom obnáší genetická populace 89 zvířat a vzestup příbuzenské plemenitby 0,56%. Pokud však kryje pouze jeden jediný pes, klesá na 4, zatímco vzestup příbuzenské plemenitby se zvyšuje na 12,5% (hodnota pro nevlastní sourozence)! Totéž platí pro populace, řekněme, 5 000 štěňat, vržených 1 000 fenami, které byly, třeba inseminací, nakryty jedním psem!

Tak malá geneticky efektivní velikost populace s sebou nese vysoký přírůstek příbuzenské plemenitby na každou generaci, ať je potomstvo jakkoli početné!

...

Co může znamenat ztráta alel?

strana 127-128

...

Pokud se v knihách o chovu psů dočtete, že inbrední a liniová plemenitba smí být uskutečňována pouze, když dobře známe rodičovská zvířata a jejich genetický stav, zapomeňte na to! Zkušený chovatel má určitě dobrý a osvědčený cit pro posouzení chovného zvířete, ale přesto nemůže při 100 000 genech poznat skutečný genetický stav. Možná může zjistit prognózu HD určitého psa, snad i jeho komplikovaně vypočítanou chovnou hodnotu, zatížení jeho předků známými dědičnými defekty, ale o jeho genotypickém stavu nemůže vědět prakticky nic.

...

"Elitní chov" může být ničivý luxus

strana 134

...

Násilným elitním chovem se velice brzy začne vytoužený chovný pokrok zmenšovat v důsledků méně efektivního působení selekce při genetickém zužování a může se zvrhnout i v krok zpátky.

Jinými slovy, šampioni mají stále menší genetický potenciál se všemi diskutovanými důsledky. (To ovšem platí pro "pravé" užitkové šampiony jen omezeně, jak ještě uvidíme.) To je věčné dilema chovu psů: co tady může prvoplánově přinést chovateli krátkodobý vysoký užitek, škodí plemeni a jeho budoucnosti, ale také to maří naděje na pozdější úspěchy selekce.

...

Šabrador a labradoodle - jsou kříženci skutečně zdravější?

strana 154

...

Kříženci jsou tedy v průměru inteligentnější, výkonnější, zdravější, odolnější a přizpůsobivější než čistokrevní psi, o tom již nemůže být pochyb. To je sice na scéně čistokrevných plemen často popíráno, ale tvrzení, že neexistuje žádný rozdíl ve prospěch křížence je stejně nesmyslné, jako tvrdit, že dvakrát dva je pět. Působení heterózy je tisícinásobně osvědčený biologický přírodní zákon. To zaprvé vyplývá z populačně genetických faktů, které jsme již podrobně probrali, a za druhé z již zmíněných dat zjištěných příslušnými studiemi.

...

Rotační chov - nouzové opatření na záchranu málopočetných plemen

strana 167

...

Ve většině plemen by však měla být genetická regenerace prováděna tak, že, jak navrhl R. G. Beilharz z melbournské univerzity v Austrálii, se zpočátku budou k chovu používat pouze zvířata, která ve třech generacích nemají žádné společné předky, že se stanoví limity pro počet vrhů po jednotlivých psech. Právem tvrdí, že fixace typu s pomocí úzké příbuzenské plemenitby je prakticky nemožná bez napáchání škod v jiných znacích zvířete. Příbuzenskou plemenitbu lze přirovnat k hromadné operaci krásy, při níž dochází k těžkým dlouhodobým zdravotním důsledkům a vysoké ztrátě krve.

Zázračné obnovení vlastností při křížení a nepříbuzenské plemenitbě

strana 201

...

Od té doby, co Hauck napsal slova citovaná na počátku (1952), stalo se křížení nejen naléhavou nutností, nýbrž bylo i několikrát úspěšně provedeno, bohužel stále ještě v příliš malém počtu případů. Již předtím, v roce 1948, byl úspěšně křížen ve Švýcarsku novofundlanďan s fenou bernského salašnického psa, ve třetí generaci byl potomek již světovým vítězem bernských salašnických psů! Ano, tento novofundlanďan, Pluto von Erlengut, figuruje dnes podle Willise (DOG WORLD, 8/9/1995) někde v řadách předků všech bernských salašnických psů, které by bylo podle toho asi nutno přejmenovat na "novofundlandské salašnické psy"...

...

Rasové studie o genetické variabilitě

strana 214

Testy DNA s sebou ovšem mohou nést jiné cenné perspektivy. Koeficienty příbuzenské plemenitby přece nemohou poskytnout žádné spolehlivé informace o stupni homozygotnosti, jelikož se vždy vztahují pouze k určitému časovému období, většinou dokonce pouze ke čtyřem až pěti generacím rodokmenu psa. DNA-fingerprinting tedy může ukázat skutečnou situaci genetické variability určitého psa. Takové studie byly prováděny nejprve v USA, ve Švýcarsku byla zveřejněna první speciální studie. Dr. Petra Wernerová sepsala dizertaci o bernském salašnickém psovi. Toto plemeno je - jak jinak - geneticky velmi ochuzené. Mimo jiné i tím, že deset let bylo ve Švýcarsku používáno ke krytí pouze šest psů! Již po druhé světové válce proto byl přikřížen již několikrát zmíněný novofundlaň, který se tak stal téměř jakýmsi otcem rodu bernského salašnického psa.

...

Hlasy z kynologie

strana 240

...

Docentka Irene Sturová doporučuje potenciálním kupcům psů, aby si všímali stupně příbuzenské plemenitby štěňat. Proto píše pod nadpisem Koupě psa - co bychom měli vědět předem, Wuff, 7/8/96:

"Pravděpodobnost, že se u fenotypu vyskytnou defekty, stoupá se stupněm příbuznosti rodičovských zvířat. Čím blíže jsou rodiče navzájem příbuzní, tím větší je pravděpodobnost, že nesou stejné defektní geny a že je předají potomkům. Při výběru štěněte je rovněž třeba dbát na příbuznost mezi rodiči, přičemž stupeň příbuznosti lze odhadnout z počtu stejných předků v rodokmenech rodičů. Čím více společných předků se vyskytne jak v rodokmenu otce, tak i matky, tím blíže jsou obě zvířata navzájem příbuzná." Velmi pozoruhodná výpověď: jediné výslovné varování potenciálních kupců psů před příbuzensky plemeněným psem, které se mi kdy v kynologickém časopisu dostalo do ruky!

Obsah knihy

PŘEDMLUVA K ČESKÉMU VYDÁNÍ......................................5

ÚVOD............................................................7

TAK TO CHCE PŘÍRODA............................................13
Populační genetika.............................................15
Proč se musí sejít vždy dvě zvířata, aby mohlo dojít
  k rozmnožování...............................................18
Zabránit příbuzenské plemenitbě - to je v přírodě základní
  pravidlo.....................................................22
Koeficient příbuzenské plemenitby..............................29

PŘÍBUZENSKÁ PLEMENITBA A JINÉ FAKTORY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ
GENETICKÉ VARIABILITY..........................................32
Dobrý začátek a špatný konec...................................32
Historický význam příbuzenské plemenitby.......................36
K čertu s náhodou!.............................................45
"Plýtvání geny" v důsledku driftu..............................46
Proč se geny ztrácejí - co je úzký chov........................49
Východní Asie nebo Evropa, kdo je na psy ošklivější?...........50
Příbuzenská plemenitba (=genetické zmrzačení) bohužel
  většinou není na psu vidět...................................52
Úzký chov znamená trvalou ztrátu dědičného materiálu...........53
Zvířata v zoo jsou na tom líp!.................................54
Jaké problémy se mohou objevit při nepříbuzenské plemenitbě
  (outcrossingu?)..............................................56
Shrnutí a praktické závěry.....................................59

NEBLAHÁ ROLE PŘÍBUZENSKÉ PLEMENITBY A FATÁLNÍ OMYL.............60
"Genetické martyrium"..........................................60
Chovatelské metody: příbuzenská plemenitba, inbrední linie,
  liniová plemenitba, nepříbuzenská plemenitba,
  potlačující chov.............................................61
"Genetické očištění" příbuzenskou plemenitbou?.................64
Pouze zvíře vzniklé bez úzké příbuzenské plemenitby může
  optimálně plnit své vitální funkce!..........................69
Konec s genetickými monokulturami!.............................75
Švédsko: u každého plemene jsou psi příbuzní jako nevlastní
  sourozenci...................................................77
Shrnutí a praktické závěry.....................................79

DĚDIČNÉ DEFEKTY................................................80
Příbuzenská plemenitba zvyšuje riziko HD!......................81
Několik poznatků k rozšíření a četnosti dědičných vad..........86
Dědičné choroby kostry.........................................87
Krevní choroby.................................................88
Oční choroby...................................................89
Epilepsie......................................................90
Defekty metabolismu............................................91
Srdce a krevní oběh............................................92
Jiné dědičné defekty...........................................92
Dramatický nárůst genetických defektů..........................93
"Skryté" recesivní škodlivé geny...............................95
Už dinosauři měli dědičné nemoci, tak co!......................95
Frekvence alel v populaci......................................96
Průběh vývoje defektu při pohledu počítačem....................98
Jak ohrožují dědičné defekty naše plemena psů: žije každá
  generace o rok méně?.........................................99
Shrnutí a praktické závěry....................................100

SILNÝ NOSITEL DĚDIČNOSTI - VĚTŠINOU I SILNÝ ŠKŮDCE DĚDIČNOSTI.102
Z 5 000 štěňat udělej čtyři aneb Etika používání krycích psů..102
Klenutý čenich a pokleslý zadek - a nádavkem vážné obtíže.....105
Jeden příklad za mnohé: německý ovčák.........................108
Nepoučitelný kontinent........................................112
Poměř pohlaví a velikost populace.............................115
Shrnutí a praktické závěry....................................119

DALŠÍ FATÁLNÍ DŮSLEDKY MODERNÍHO CHOVU PSŮ....................120
Životaschopnost v neduzích: více mrtvých čistokrevných štěňt..121
Shrnutí a praktické závěry....................................123

ZÁKLADNA PRO KAŽDOU STUDII PLEMENE: VELIKOST EFEKTIVNÍ POPULACE
  ............................................................124
Účinky příbuzenské plemenitby bez příbuzenské plemenitby......124
Co může znamenat ztráta alel?.................................127
Shrnutí a praktické závěry....................................132

"ELITNÍ CHOV" MŮŽE BÝT NIČIVÝ LUXUS...........................133
Genetické plýtvání............................................134
shrnutí a praktické závěry....................................135

CO JE OSUDNÉ NA MODERNÍM VYSTAVOVACÍM SYSTÉMU?................136
chovatelské skupiny a nejlepší páry svádějí k příbuzenské
  plemenitbě!.................................................137
Shrnutí a praktické závěry....................................139

POZITIVNÍ ROLE KYNOLOGICKÉHO SPORTU A PRÁCE...................140
Výkonnostní selekce kontra inbrídingová deprese...............142
Shrnutí a praktické závěry....................................143

RŮZNÁ POJETÍ GENETIKY: DIVOKÁ ZVÍŘATA - UŽITKOVÁ ZVÍŘATA -
- ČISTOKREVNÍ PSI.............................................144
Heteróza = vitalita kříženců..................................150
Šabrador a labradoodle - jsou kříženci skutečně zdravější?....151
chov psů - nedovyvinutá, zaostalá činnost?....................161
Shrnutí a praktické závěry....................................163

SELEKCE A GENETICKÝ MANAGMENT.................................164
Výhody a nevýhody selekce.....................................165
Rotační chov - nouzové opatření na záchranu málopočetných
  plemen......................................................166
Další poznatky k využití selekce..............................167
Trocha statistiky.............................................170
Selekce v chovatelské praxi...................................174
Jak to dělá chovatelka příroda?...............................176
Problémy s měřením a posuzováním ztěžují selekci u mnoha
  vlastností..................................................177
Hranice selekce...............................................178
"Konzervace" plemen psů v semenných bankách...................179
Rozšíření selekční báze: splynutí plemenných rázů.............183
Když spolupůsobí geny - BLUP..................................183
Výběr chovných zvířat.........................................185
Nač je třeba dbát s ohledem na zdraví a chování při koupi psa.187
Shrnutí a praktické závěry....................................189

K DĚDIVOSTI CHOVÁNÍ...........................................190
Vlk a pes.....................................................190
Poznámka na okraj k tématu "agresivita".......................192
Případ pitbulteriéra: abnormální bojovnost nelze udržet
  pod kontrolou bez selekce...................................194
Shrnutí a praktické závěry....................................196

KŘÍŽENÍ - POSLEDNÍ VÝCHODISKO A NOVÁ ŠANCE....................197
Zázračné obnovení vlastností při křížení a nepříbuzenské
  plemenitbě..................................................198
Příkaz dne: Přechod od věku úzké plemenitby ke století
  nepříbuzenské plemenitby....................................201
Je křížení plemen "genetické zamoření"?.......................205
Záchrana vlkem?...............................................207
Shrnutí a praktické závěry....................................209

POHLED DO MOLEKULRNÍ GENETIKY - ZÁCHRANA NEBO HOROROVÁ VIZE?..210
Jak lze odhalit nositele dědičných defektů a nemocí...........210
Zítra: chov s nositeli defektů - řešení?......................211
Rasové studie o genetické variabilitě.........................214
Pohled do genetického kódu....................................217
Lze molekulárně geneticky určit plemennou příslušnost?........221
Stavěcí chrti díky přenosu genů?..............................222
Další možnosti molekulární genetiky...........................222
Shrnutí a praktické závěry....................................224

GENETICKÝ MANAGEMENT VOLÁ O POMOC!............................225
Mylné představy, chybné úsudky a jejich hodnocení.............225
Příbuzenská plemenitba je jen pro toho, kdo se vyzná..........225
Příbuzenská plemenitba očistí chovný kme, ukáže existující
  defekty.....................................................226
Příbuzenská plemenitba nevytváří defekty, jen se projeví
  již existující defekty......................................226
Silný nositel dědičnosti je pro plemeno nesmírně cenný........227
Celý život jsem velice úspěšně provozoval liniovou
  plemenitbu..................................................227
Všechna tato tvrzení přece pocházejí od kynologů od psacího
  stolu a vědců z věží ze slonové kosti, kteří málo nebo
  vůbec nerozumí psům a chovů psů v praxi.....................228
Škody způsobené příbuzenskou plemenitbou se přece dají
  odstranit beze zbytku již jednou generací nepříbuzenské
  plemenitby..................................................228
Populačně genetické problémy s příliš malým genpoolem
  přece mají jen nejvzácnější plemena.........................229
Pouze liniové a příbuzenské plemenitbě vděčím za své
  chovatelské úspěchy.........................................229
Všichni čistokreví psi jsou stejně homozygotní, protože
  jinak by přece zvířata téhož plemene nevypadala
  tak jednotně!...............................................230
Někde v dřívějších generacích beztak narazíme na
  ztrátu předků!..............................................230
Psi jsou na tom stejně lépe než lidé. My máme kolem
  2 000 dědičných nemocí, psi "jen" 450!......................231
rozšířením genetické základny, respektive genetické
  variability, přece chceme neutralizovat existující
  recesivní defektní alely zdravými dominantními, zametáme
  je tedy takříkajíc "pod koberec". To přece není žádné
  řešení, lepší je objevit je s pomocí příbuzenské
  a liniové plemenitba, a tak je eliminovat!..................232
Ve skutečnosti přece neexistuje více geneticky nemocných
  psů než kdysi. Jen to vypadá, protože se víc bádá!..........232

CO DĚLAT?.....................................................233
Čtyři pohromy pro dědičný materiál psa........................235
K novým břehům!...............................................236

HLASY Z KYNOLOGIE.............................................238

ZÁVĚREČNÁ ÚVAHA...............................................244

VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ........................................249

ODKAZY NA LITERATURU..........................................255

PŘÍLOHA - GRAFY...............................................257