Zpravodaj 32-2000/Pes z dobré rodiny

Z Bernský salašnický pes - bspes.cz

Článek Pes z dobré rodiny vyšel v klubovém zpravodaji 32/2000. Autorkou je Mgr. Blanka Robešová CSc. z chovatelské stanice Cavriani

Text článku

Pořizujeme-li si psa, jistě chce každý z nás zvíře co nejlepší. Zdravé, dobré povahy i vzhledu.Tedy vzít si štěně z dobré rodiny. Co však znamená pojem dobrá rodina z hlediska genetiky? Dva jedinci s kvalitními genotypy. Pro kvalitu chovu je žádoucí mít nejen jeden kvalitní chovný pár, ale vyrovnanou celou populaci. Jak toho dosáhnout? Jak už to u vědy bývá, vysvětlení není jednoduché. Protože vše souvisí se vším, bude nutné objasnit si několik pojmů. Za prvé - příbuznost. Pojem příbuzenských vztahů je každému jistě srozumitelný. A příbuznost genotypů? Jedinec dostává od každého z rodičů polovinu sady chromozómů. Svým potomkům opět odevzdá polovinu svých chromozómů.Tato polovina je zvolena náhodně, není totožná se sadou získanou od rodičů. Předávání vloh pokračuje z generace na generaci. Podíl genů předka postupně klesá ( syn psa X bude mít polovinu jeho genů, vnuk čtvrtinu, pravnuk osminu a tak dále). Pokud bychom pro páření použili příbuzného jedince, je logické, že podíl genů psa X se zvýší. Prostě proto, že v polovině chromozómů, které potomkovi dává druhý rodič, už geny psa X budou. Závěr těchto úvah? Budeme-li v populaci křížit co nejméně příbuzné jedince, budou populaci stále tvořit jedinci s velkou variabilitou genomů. Budeme-li při křížení preferovat jednoho jedince (či malou skupinu), časem v populaci převáží skupina zvířat, která má ve svých genomech větší podíl genů předka než je běžné v populaci. Geneticky řečeno - snižuje se variabilita genomů a zvyšuje se podíl příbuzných jedinců. Budeme-li křížit příbuzné jedince, provádíme tzv. příbuzenskou plemenitbu. Tato vede logicky ke snížení variability genomů a zvyšuje se podíl tzv. homozygotních jedinců. Tady se nevyhneme vysvětlení dalších pojmů - homo- a heterogygot. Chromozómy tvoří páry.Chromozómový pár nese stejné geny, od každého z rodičů jeden. Protože geny existují v různých formách (alelách), mohou nastat dva případy: homozygotnost - chr.pár nese shodné alely, heterozygotnost - alely se liší. Roste-li počet homozygotů, znamená to mimo jiné i to, že klesá počet vloh, které mohou předat potomkům. Prostě proto, že jiné nemají. V populaci existuje rovnováha alel. Bude-li přibývat jedna forma genu, druhá bude naopak ubývat a mnohdy je z populace zcela eliminována. Příroda tomuto přerůstání jedné alely na úkor ostatních různými způsoby brání. Je totiž výhodné mít k dispozici co nejvíc genových forem ( nikdy nemůžeme vědět, která se bude kdy hodit). V chovu psů tuto snahu přírody velice často ignorujeme. Příkladem mohou být inzertní rubriky - nabízená štěňata jsou převážně potomky šampiónů všeho druhu. Většina lidí úspěšnost při výstavní prezentaci považuje za dostatečný důkaz kvality psa či feny. Jediné prestižní vítězství tak může danému jedinci zaručit zájem o potomstvo. Exteriérově oceňovaní psi se mnohdy častěji uplatňují v chovu, tím svými geny "zahlcují" populaci. Stává se, že už pak téměř všichni chovní jedinci jsou příbuzní a dochází pak k příbuzenské plemenitbě se všemi jejími negativními důsledky.

Že výstavní vavříny nejsou někdy automatickým předpokladem chovnosti, můžeme vysledovat i u našich berňáků. Je dobré, že naše zvířata prochází bonitací, která některé skryté vady odhalí. Věřím, že nechovnost, stejně jako průměrné výstavní ocenění, nebudou důvodem k tomu, abychom na zvíře zanevřeli. Naopak, oceňuji všechny, kteří ač o vadě svého psa vědí, předvedou ho na svodu mladých či bonitaci. Jen tak mohou být všichni (především vedení klubu řídící chov) informováni o plemenné hodnotě rodičů a předků tohoto jedince. Když se vrátíme na začátek našich úvah, vidíme, že by mělo být našim cílem udržet v populaci co největší variabilitu genů. Tedy omezit příbuzenskou plemenitbu. S tím souvisí uvážlivé užívání výstavně úspěšných jedinců. Vždyť chovná zvířata, ač "netitulovaná", mají pro kvalitu našeho chovu přinejmenším stejný význam. Kvalitní genotyp je předpokladem dobrého zdraví, povahy i vzhledu. Jak určit kvalitu genotypu, to už by bylo téma na další článek.

Mgr. Blanka Robešová CSc., CH.S. Cavriani